Výcvik

Když bylo Kety 7 měsíců, začaly jsme chodit na cvičák…absolvovaly jsme 10 lekcí…tehdy jsem si ještě myslela, že s výcvikem základní poslušnosti si obě vystačíme….měsíce ubíhaly a já jsem začala mít pocit jakéhosi „vzduchoprázdna“. … a jak už to tak bývá, každá krize přináší i věci dobré a nové začátky…

A tak jsem nás na jaře 2012 přihlásila na lovecký výcvik na Olšině, pořádaný KCHVO. Zdůrazňuji „nás“, protože jsem o loveckém výcviku do té doby jenom četla. Bylo jasné, že v první řadě musím pochopit já sama, co po své fence vlastně mám chtít. Tyto 3 dny byly tedy prvním seznámením se s tím, co myslivecká kynologie alespoň v základu obnáší. Vzhledem k tomu, že se výcviku zúčastnili i zkušenější vůdci se svými již zkušenějšími psy, z nichž někteří již měly některé zkoušky za sebou, bylo pro nás velkým přínosem jen pozorovat a poslouchat. Zajímavé byly také přednášky po večerech. Domů jsem odjížděla bohatší o teoretické i praktické poznatky, Kety pak, o první kontakt se zvěří a jejím pachem. Úkol zněl naučit se pevný aport a hlavně začít aportovat zvěř….Fakt, že myslivci jsou u nás v rodině v nedohlednu a tudíž nemám žádné spojení se skutečnou praxí a s možností sehnat zvěř na výcvik mě od touhy pokračovat neodradil.

V létě 2012 další, tentokrát pětidenní lovecký výcvik v Těšanech, jsme absolvovaly pod vedením Jaromíra Gratcla a jeho kolegyně Jany Wasserbauerové. Kety se teprve zde naučila aportovat zvěř. Tento výcvik byl pro nás zásadní…začala jsem věřit, že to zvládneme. Následovaly podzimní zkoušky (OMS Brno-venkov).

Na podzim 2012 nám byla nabídnuta účast na honech pořádaných místním MS a od té doby se honů moc rády účastníme.

V létě 2013 potom čtyřdenní lovecký výcvik v Čelechovicích na Hané pod vedením Pavla Švarce. Zde jsme zdokonalovaly vše, co jsme se doposud naučily a hned poté se zúčastnily PZ+SZVP na Memoriálu Josefa Daňka (OMS Prostějov).

Zatím posledním výcvikem na podzim 2013 byl jednodenní lovecký výcvik v Havlíčkově Brodě pod vedením Martiny Sedláčkové za účelem přípravy na lesní zkoušky. Kety se zde poprvé seznámila s pachem lišky. O tři týdny později jsme se zúčastnily LZ (OMS Sokolov) a za další dva týdny LZ (OMS Plzeň).

Všem zmíněným výcvikářům tímto ještě jednou moc děkuji za skvělé vedení, trpělivost a cenné rady. Pomohli jste mi uskutečnit můj cíl, což bylo úspěšné zvládnutí všech zkoušek, Kety se stala chovnou fenou a co víc, práce s Kety v terénu mne začala bavit stejně, jako od samého začátku baví ji.

Veliké a srdečné poděkování patří také Pavlínce Plzákové, kterou mi osud přivál do cesty při vstupu do výmarského světa, za všestrannou podporu lidskou a její schopnost povzbudit člověka v těžkých chvílích...jakožto všem ostatním milým lidem, které jsem v tomto“ psím světě“ zatím potkala.

Další metou jsou všestranné zkoušky, tak uvidíme….

Denisa  & Kety